slider slider slider slider slider slider slider slider slider slider slider
Kategorie: Aktuality

Poskytnutí pracovního volna v obecném zájmu

Poskytnutí pracovního volna v obecném zájmu

Poskytnutí pracovního volna v obecném zájmu a náhrada ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí a měst

 

Podle § 65 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů„(2) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti. 3b) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.“, se činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech považuje za výkon občanské povinnosti. Podle současné právní úpravy v § 200 zákoníku práce(„Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Zvláštní právní předpisy upravující překážky v práci z důvodu obecného zájmu tím nejsou dotčeny.“) je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci k výkonu této občanské povinnosti pracovní volno bez náhrady mzdy v nezbytně nutném rozsahu. Náhradu ušlého výdělku za účast při zásahu v pracovní době tohoto zaměstnance je povinna podle § 29 odst. 1 písm. f) zákona o požární ochraně poskytnout obec(„ Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany: f) poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době 3b) nebo v době, ze které mu plyne příjem z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy,“).Tuto náhradu ušlého výdělku ale nemůže obec poskytnout podle § 22 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně(„(1) Členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, náleží za každou započatou hodinu této doby náhrada ušlého výdělku. (2) Náhrada ušlého výdělku podle odstavce 1 se vypočte jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a počtu pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem připadajících na kalendářní měsíc, v němž došlo ke ztrátě na výdělku. (3) Nárok na náhradu podle odstavce 1 je nutno uplatnit u obce do 1 měsíce ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.„),protože uvedené ustanovení upravuje náhradu ušlého výdělku pouze těm členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí, kterým plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci, který se jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce zúčastnil ve své pracovní době zásahu, nelze uhradit ušlý výdělek podle výše citovaného nařízení vlády, může mu obec náhradu ušlého výdělku poskytnout pouze v tom případě, že jí čerpání neplaceného volna i výši ušlého výdělku doloží.

Podle § 200 zákoníku práce věty druhé je ale možné poskytnout zaměstnanci k výkonu občanské povinnosti také pracovní volno s náhradou mzdy, pokud dojde mezi ním a zaměstnavatelem k dohodě. Může to být také upraveno vnitřním předpisem. V takovém případě je obec, pro kterou byl zaměstnanec činný, povinna uhradit podle § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy, která byla zaměstnanci poskytnuta. ((1) Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. (2) Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost. (3) Jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanciposkytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady. (4) Podleodstavce 3 se hradí náhrada mzdy nebo platu, kterou uvolňující zaměstnavatel poskytl podle tohoto zákona (§ 351 až 362); neuhrazuje se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem.)Zaměstnavatel vystavípro obec daňový doklad, v němž bude vyčíslen celkový mzdový náklad organizace. Podle tohoto ustanovení zákoníku práce je ale také možné, aby se obec se zaměstnavatelem dohodla na upuštění od úhrady.

Z výše uvedeného vyplývá, že současná právní úprava umožňuje při poskytování náhrady ušlého výdělku zaměstnanci, který se jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce ve své pracovní době účastnil zásahu, dvojí postup. Obec ale nemůže zaměstnavatele nutit, aby zaměstnanci poskytl pracovní volno s náhradou mzdy, měla by ho však určitě informovat, proč preferuje refundaci mzdy před přímou úhradou náhrady ušlého výdělku podle § 29 odst. 1 písm. f) zákona o požární ochraně.

print Formát pro tisk

Červen 2019
PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Vyhledávání


TOPlist